Satellihttasajádatdiehtu lea fuolahussihkkarvuođa dáfus kritihkalaš teknologiija, man buvttadeamis Eurohpás háliidit leat iešbirgejeaddjit. Galileo lea Eu:a oamastan áidna siviilavirgeoapmahaččaid hálddašan satellihttasajádatdiehtovuogádat. Dan ruhtadeapmi boahtá EU:a gomuvuođa doaimma bušeahtas ja dan geavaheamis mearridit buohkat lahttoriikkat oktasaččat.
Satellihttasajádatdieđu atnin ávkin lea lassánan garrasit jagi 1995 rájes, goas amerihkálaš GPS olahii dievas doaibmanortnega. 2010-logus GPS báldii leat huksejuvvon molssaevttolaš satellihttasajádatdiehtovuogádagat (GNSS), mat dahket vejolažžan ain eanet ovdánan heivehusaid ja doaibmavugiid huksema. Teknologiijasorjavašvuohta buktá mielde goittotge maiddái hástalusaid ja riskadahkkiid eandalii dorvokritihkalaš vuogádagaid doaibmamii.
Sajádat- ja áigediehtu oassin juohkebeaivválaš doaibmama
Dárkilis ja luohtehahtti sajádatdiehtu lea mihtilmas oassi ovdamearkka dihtii intelligeanta johtolatvuogádagaid ovdáneami. Satellihttasajádatdieđu sáhttá atnit ávkin buot johtolathámiin eatnamis, mearas ja áimmus.
Satellihttasajádatdiehtu (GNSS) adnojuvvo ávkin maiddái earáinge industriija surggiin: Báŋko-, energiija- ja telefierpmit geavahit GNSS-signálain boahtán hui dárkilis áigedieđu vuogádagaid eará osiid synkroniseremii, logistihkkafitnodagat optimerejit gálvvuid geavaheami sajádatdieđu vuođul ja mobiilaheivehusat fállet geavaheaddjiide áigái ja báikái čadnojuvvon ájánasbálvalusaid.
Satellihttasajádatdieđu geavaheaddjit molsašuddet ovttaskas riikkavuložiin olles logistihkkavuogádagaide ja huksejuvvon infrastruktuvrra dorvovuogádagaide. Sajádat- ja áigedieđu oažžun navdojuvvo diehttelas áššin, dat lea dego measta standárda.
Satellihttasajádatdihtui leat molssaeavttut
Satellihttasajádatdieđu vuođđobálvalusat leat buohkaide rabas sajádat- ja áigedieđut. Dán muttus vuođđobálvalusa buvttadit máilmmiviidosaččat njeallje eará GNSS-vuogádaga: Galileo, GPS, GLONASS ja BeiDou. Buot vuogádagaid bálvalusat doibmet seammá vuođđojurdagiin, muhto daid čađahannávccain leat juoga veardde earut mat bohtet guđege vuogádaga geavahan teknologiijaválljemiin.
Govva 1. GNSS-vuogádagaid veardádallan
Bajábeale tabeallas veardádallat eará GNSS-vuogádagaid ja daid vuođđobálvalusaid čađahannávcca rabas eanadagas. Dávjá geavaheaddji lea goittotge huksejuvvon birrasis, goas doaibmadilit satellihttasajádatdihtui nuppástuvvet eanet hástaleaddjin. Mii lea GNSS-vuogádagaid čađahannákca gávpogiid urbána ávžžiin, vuvddiin ja earáin báikkiin gos oainnus albmái lea rájálaš. Fáttás leat dahkkojuvvon máŋggat dutkamušat, muhto ovttačilggolaš vástádusa ii sáhte addit.
Mo doaibmabiras váikkuha sajádatdieđu dárkilvuhtii?
Kritihkaleamos dahkki sajádatdieđu dárkilvuhtii lea geavaheaddji vuostáiváldi áican satellihtaid lohkomearri ja daid sirdán bonjakeahtes GNSS-signálaid oažžun. Sajádatdieđu čielggadeapmái dárbbašit GNSS-signála unnimustá njealji satellihtas seammaáigásaččat. Birrasis gos leat eastagat, satellihtaid ii juvssa nu bures elemeanttaid dihtii, mat hehttejit oaidnima albmái. Geavahusas lean satellihtaid lohkomeari lasiheapmi buorida vuordaga alladási sajádatdieđu oažžumii. Buoremus čađahannávcca juksatge huksemin vuostáiváldi mii geavaha máŋgga GNSS-vuogádaga satellihtaid seammaáigásaččat.
Satellihtaid oažžuma lassin sajádatdieđu dárkilvuhtii váikkuhit mihtilmasat earálágan botnjaseamit ja rádiohehttehusat GNSS-signálain. Urbána diliin huksejuvvon infrastruktuvra ja birastahtti šleađggalaš rusttegat leat dábálaš sivat hehttehusaide. Earálágan olggožat dagahit GNSS-signálaid speadjalastimiid ja máŋggageaidnoovdáneami. Maiddái áibmogearddi eará gerddiid iešvuođat, dego ionosfeara aktiivvalašvuohta, dagahit signálaide botnjasemiid.
Máŋgii eará dávjodatguovllu geavaheapmi GNSS-signálaid sáddemis buorida vuogádagaid hehttehusaid gierdama ja vejolašvuođa divvut signálabotnjasemiid vuostáiváldiin. Máŋggadávjodaga GNSS-signála siviilageavahussii buvttada dássážii dušše Galileo-vuogádat. Maiddái GPS-vuogádat lea sirdašuvvamin dávjjit dávjodaga geavaheapmái signaleremis vehážiid mielde, go dan satellihtat buhttejuvvojit čuovvovaš sohkabuolvva rusttegiiguin.
Leatgo čađahannávcca rájit juo olahuvvon?
Ain eanet gáibideaddji heivehusčuozáhagat dárbbašit ain buoret dárkilvuođa. Árbevirolaš mehterluohká sajádatdiehtodárkilisvuođas lea boahtigoahtán boahtalčeabet heivehusovdáneamis go eará birastahtti teknologiija čađahannávccat buorránit. Doaibman- ja dorvvolašvuođakritihkalaš vuogádagat gáibidit nana luohtehahttivuođa ja hehttehusaid gierdama.
Lassánan vuordámušat čađahannákcii vuhtiiváldojedje, go Galileo gárvvisteapmi álggahuvvui Eurohpás 2000-logu loahpabealde. Dahkkojuvvon teknologiijaválljemiiguin, dego satellihttasignála sáddemiin guovtte eará dávjodagas, ohccojuvvui buorideami gávnnahuvvon hástalusaide juo lean GNSS-vuogádagaid ávkin atnimis. Eurohpás válljejuvvui rabasvuohta maiddái earáid go vuođđobálvalusaid fállamis. Dán ánssus Galileo fállá alladási vuođđobálvalusaid lassin sierrabálvalusaid njealji eará kategoriijas.
Dárkilvuođabálvalus (HAS)
High Accuracy Service (HAS) -bálvalus buvttada geavaheaddjái sajádatdieđu sullii 20 cm dárkilvuođain. Alla dárkilvuođa sajádatdiehtu dahká vejolažžan ain eanet gáibideaddji heivehusčuozáhagaid ollašuhttima. Ovdamearkka dihtii autonomalaš bargorusttegiid geavaheapmi ja maid sáhttá hálddašit gáiddusin, ávkašuvvá mearkkašahtti olu bálvalusa fállan alit dárkilvuođas.
Gávnnahanbálvalusat (OS-NMA ja CAS)
Vuođđobálvalusaid luohtehahttivuođa buorideapmái Galileo fállá sierradási gávnnahanbálvalusaid, main sáhttá dárbbu mielde sihkkarastit, ahte vuostáiváldon GNSS-signálat duođaid bohtet Galileo-satellihtain. Ja buohkaide rabas gávnnahanbálvalus OS-NMA (Open Service Navigation Message Authentication) ja gávppálaš gávnnahanbálvalus CAS (Commercial Authentication Service) vuođđuduvvet čihkkojuvvon satellihttasignálii. Dáinna váttásmahttit goalmmát oassebeali dagahan signálaid vearisteami ja čádjidahttima.
Virgeoapmahašbálvalus (PRS)
Galileo almmolaččat regulerejuvvon satellihttabálvalusa (Public Regulated Service, PRS) dahje virgeoapmahašbálvalusa mihttomearrin lea buvttadit šleađggalaččat ja doaimmalaččat sihkkarastojuvvon, jotkkolaš sajádat- ja áigedieđu EU:a lahttostáhtaide eallindehálaš doaimmaide buot diliin – maiddái kriisadiliin. Dákkáraš geavaheaddjijoavkkut leat ovdamearkka dihtii telefitnodagat, báŋkkut, earálágan johtalusa ja logistihka doaibmit, boles, gádjundoaibma, bealuštanfámut, rádjegozáhuslágádus ja tuollu.
Doarjja máilmmiviidosaš ohcan- ja gádjunbálvalussii (SAR)
Galileo-satellihtaide lea huksejuvvon doarjja máilmmiviidosaš Cospas-Sarsat-heahtesignálavuogádaga várás. Galileo SAR-gádjunbálvalusa sáhttá doaimmahit heahtesignála sáddejeaddjái dieđu das, ahte signála lea vuostáiváldon gádjunguovddážis. Ná heahtedieđu sáddejeaddji oažžu sihkkarvuođa das, ahte gádjundoaimmat leat álggahuvvon. Galileo SAR-bálvalusa geavaheapmái dárbbašuvvo earenoamáš heahtesáddenbierggas, mii aktiverejuvvo heahtedilis.
Heivehusvejolašvuođat dál ja boahttevuođas
Dáláš GNSS-vuogádagaid fállán moatte mehtera sajádatdieđu dárkilvuohta reahkká bures máŋggaide dábálaš heivehusaide dego kártanavigeremii ja logistihkkavuogádagaid dávvirčuovvumii.
Ovdánan heivehusat dego rusttegiid autonomalaš lihkadeapmi gáibidit heivehusa mielde vuollel mehtera sajádatdieđu dárkilvuođa. Rabas eanadagas Galileo ovdánan vuođđobálvalusat ja ođđa dárkilvuođabálvalus sáhttet goittotge buresge vástidit dáidda gáibádusaide.
Gávpotlágan diliin gáibádusat sajádatdieđu dárkilvuhtii lassánit ain ja nuppe dáfus satellihttasajádatdieđu doaibmabiras váttásma fuomášahtti olu. Luohtehahtti, vuollel mehtera sajádatdieđu dárkilvuođa oažžumii urbána gáhtain ja earáin seammasullasaš birrasiin dárbbašit geavatlaččat GNSS-vuogádagaid doarjjan earáid vugiid, dego telefirpmiide doarjalan báikedieđu dahje informašuvnna ávkin atnima, mii čohkkejuvvo earálágan sensoriin.
Sisbirrasiin satellihttasajádatdiehtu ii doaimma, dan sivas go álmmis boahtán rádiosignálat leat menddo heaju čađahit ráhkadusaid gáhtuid. Heivehusaid anolašvuođa dáfus livččii goittotge guovddážis gávdnat vuogi oktilaš sirdašuvvamii olgo- ja sisbirassajádatdieđu gaskkas.
GNSS-vuogádagaid buvttadan áigediehtu reahkká dárkilvuođa dáfus bures ovdamearkka dihtii báŋko- ja energiijasektora vuogádatosiid synkroniseremii. Telefirpmiid oppa áigge lassánan diehtosirdinjohtilvuođat gáibidit nannosut áigesynkroniserema fierpmi osiid gaskkas ja čielgasit ávkašuvvet GNSS-vuogádagaid ovdáneamis.
Doaibma- ja dorvokritihkalaš heivehusčuozáhagain teknologiijai doarjaleapmi geahpeda olmmošlaš meattáhusa vejolašvuođa, muhto nuppe dáfus lasiha vuogádatfeailla dagahan riskka. Galileo gávnnahanbálvalusat buktet oažžumii buohkaide geavaheaddjiide vejolašvuođa satellihttasajádatdieđu luohtehahttivuođa sihkkarastimii ja vejolaš bahádáhtolaš hehttenfiggamušaid dovddasteapmái.
Ollislašvuođas Satellihttasajádatdieđu boahttevuođa oidnosat leat positiivvalaččat: GPS báldii huksejuvvon molssaevttolaš vuogádagaid ávkin atnin lassána jođánit, bálvalusaid čađahannákca lea buorránan ja GNSS-vuogádagaid mearkkašahttivuohta lea dovddastuvvon, mii lohpida resurssaid daid bajásdoallamii ja ovdáneapmái maiddái boahttevuođas.
(saamennos Pentti Pieski)
Arktinen Aikavaellus 